„Bez změn v legislativě už nikdy nevyberete na důchody dost peněz,“ předvídá temnou budoucnost exministr Ivan Pilný. Ilustrační foto.

Bez reformy stát nezvládne platit důchody. Už příští rok si na jejich výplatu rekordně vypůjčí a bude jen hůř. Nutné reformy jsou ale v nedohlednu.

„Hned třikrát jsme letos valorizovali a od ledna počítáme s dalším zvýšením. To přináší neobvyklou situaci, kdy může být výhodné požádat o předčasný důchod,“ vyzval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka starší občany, ať namísto výdělku z práce spolehnou na státní penzi. Pokud ovšem pojistný systém připouští, že je výhodnější co nejdříve pobírat dávky než déle platit pojistné, pak dlouho nemůže vydržet.

Rovnováha se kácí tím, že důchody už čtvrtým rokem rostou rychleji než mzdy, ze kterých se penze financují. Anomálie se podle vládních úřadů v příštím roce ještě prohloubí a neskončí ani v roce 2024. „V roce 2023 by se tak jednalo o deficit důchodového systému ve výši cca 62,5 miliardy korun. Dosud nejvyšších hodnot 55,1 miliardy dosáhl v roce 2013,“ bilancuje Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok.

„Zmiňovanou částku nelze považovat za konečnou,“ upozorňuje přitom Jakub Augusta z Ministerstva práce. Výdaje a tím i deficit totiž zvýší další valorizace v mimořádném termínu. „Klidně i o desítky miliard,“ upřesňuje mluvčí Augusta. Experti vládního sboru NERV očekávají mimořádné zvýšení nejpozději v červenci 2023. Pokud by se do systému přihodila stejná částka jako letos v září, musel by stát poslat na důchody dalších 12 miliard. Doplatit 75 miliard znamená, že pojistné nepokryje víc než desetinu výdajů na penze a že si stát zbytek vypůjčí. „Bez změn v legislativě už nikdy nevyberete na důchody dost peněz,“ předvídá temnou budoucnost exministr Pilný.

Na mimořádných valorizacích letošního roku vydělávají především ti, kdo berou vyšší důchody, a těm chudším stát dostatečně nepomáhá.

Důchodový účet se po listopadu 1989 dostal už dvakrát do schodku v řádu desítek miliard. V roce 2004 to řešil premiér Vladimír Špidla zvýšením pojistného z 26 na 28 procent z hrubé mzdy. Schodek z krizových let 2009–2013 vyřešila vláda Petra Nečase tzv. malou reformou, která nařídila postupné zvýšení důchodového věku na 65 let, k tomu přidala povinnost odpracovat před odchodem do penze 35 let a znevýhodnila předčasné důchody.

Dnes však má krize úplně jiné rozměry. Ministr Jurečka prezentoval údaje o tom, že počátkem příštího roku dosáhne náhradový poměr penzí úrovně 45,9 procenta hrubé mzdy. Tak vysoko byly penze naposledy počátkem devadesátých let minulého století, kdy chtěl stát odstranit chudobu, v níž žili důchodci za socialistického režimu. Po očekávané valorizaci v červenci 2023 penze překročí rekordní hranici 47 procent.

Pro systém je to likvidační. V devadesátých letech se vyplácely stejné penze, ovšem pouze 1,7 milionům seniorů. Dnes je příjemců skoro o polovinu víc a jejich počet se o další statisíce zvýší po roce 2030, kdy pracovní kariéru ukončí „Husákovy děti“.

Kromě stárnutí populace dostala systém do slepé uličky politika minulých vlád. Bohuslav Sobotka a jeho nástupce Andrej Babiš zvýšili parametry obvyklých valorizací i základní výměru penzí, tedy tzv. minimální důchod, na 10 procent průměrné hrubé mzdy. Vedle toho přidávali důchodcům, i když jim to nenařizoval zákon.

„Tím zvýšili základnu, ze které se vypočítávají současné důchody,“ upozorňuje hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská. Minulí ministři přitom zanedbali pravidlo, které by v časech krizí zvýhodnilo příjemce nižších důchodů.

„Na mimořádných valorizacích letošního roku vydělávají především ti, kdo berou vyšší důchody, a těm chudším stát dostatečně nepomáhá,“ vysvětluje ekonomka, že přes prudký růst výdajů přestává systém fungovat jako sociální síť.

Na volání po reformě zatím ministr Jurečka odpovídá tím, že oprášil návrhy své předchůdkyně Jany Maláčové. Už od příštího roku zvýší důchody matkám, další kroky sepíše do návrhu zákonů do konce příštího roku. Prozatím zveřejnil úvahy, podle kterých se „zaměstnancům v náročných profesích umožní dřívější odchod do důchodu“ a povinnost pracovat před nástupem do penze se „zkrátí z nynějších 35 na 25 let“. Minimální důchod, na který bude mít nárok i ten, kdo do systému neodvedl ani korunu, se zdvojnásobí a překročí úroveň deseti tisíc korun.

Ministr Jurečka neplánuje, že výdaje na důchody pokryje z pojistného. V rozhovoru pro SZ Byznys připustil, že příští vláda může opět zvýšit důchodový věk a tím přírůstek důchodců zpomalí. Zároveň však trvá na tom, že „důchodový systém bude nezbytně nutné zbavit závislosti na vybraném pojistném a stabilizovat jej dodatečnými příjmy“. Zatím se nerozběhly diskuse o tom, jaké daně bude „nezbytně nutné“ zvýšit.